Otvorený list v plnom znení: „Drazí moji Prešovčané, dovolte mi na moment vrátit se ve vzpomínkách k 6. prosinci. Tehdy jsem Vás ještě neznal a vše co se odehrálo po strašlivém výbuchu ve Vašem městě jsem sledoval jenom na dálku. Bylo těžké uvěřit, že záběry hořícího paneláku, který jsem viděl ve zprávách jsou skutečné. Ani na moment mi nenapadlo, že někdy budu stát přímo na místě této strašlivé tragédie. Za pár dnů jsme se ale dozvěděli, že Prešov potřebuje naši pomoc. V krátkém čase se podařilo zrealizovat komplikovaný transport naší techniky a 13. prosince jsme dorazili až na Mukačevskou ulici v Prešově.
    
Čekala nás tu nároční mise, před kterou jsme dosud ještě nestáli. Podpora Vás Prešovčanů, byla pro naše pracovníky nesmírně důležitá. Chtěl bych se Vám proto upřímně poděkovat za všechnu tu energii, kterou jste nám posílali, abychom byli schopni udělat absolutní maximum k odstranění mementa hrůzy na Mukačevské 7, a také zajištění bezpečí pro ty, kteří bydlí v okolních bytovkách. Vaše energie byla opravdu neskutečná a věřte či ne, v Prešově jsme zažili i několik opravdových zázraků. Dovolte mi Vás požádat, aby jste nyní všechnu energii posílali směrem k Vaší radnici a k lidem, kteří budou i dále řešit a odstraňovat všechny následky obrovského neštěstí.

Na závěr chci Vám všem popřát co možná již neklidnější a nejhezčí prožití Vánočních svátků, plných lásky, objetí a úsměvů.“

Jiří Raszka

Foto: Jiří Raszka

Pán Raszka zaslal aj email, v ktorom opisuje enormné poškodenie panelov bytového domu č. 7, ešte pred začiatkom asanačných prác. Obsah emailu zverejňujeme s jeho súhlasom.
„Věřím, že pohled z dálky na panelák číslo 7 mohl před jeho asanací vzbuzovat v lidech dojem toho, že vše je skoro v pořádku. Některým se mohlo třeba zdát, že by stačilo vzít jen smetáky a uklidit, zasklít znovu okna a po vymalování by bylo vše zase v naprostém pořádku. Ale když se podíváte na tyto fotografie, uvidíte, že všechno je jinak. Panely obvodového pláště vytlačené explozí byli zaizolovány tepelnou izolací, která je vysoce nasákavá. Každá kapka vody ji přitížila a panely se mohli zřítit kdykoliv!!!!! Celé schodiště se zřítilo a nejen že bylo jedním ze ztužujících prvků stavby, ale hlavně bylo jediným  přístupem do bytových jednotek. Do bytů se po zřícení dalo vlézt jedině okenním otvorem.

Když se podíváte na fotografie vnitřních konstrukcí, myslím si, že i pro nestudovaného člověka v oboru stavitelství, či kohokoliv bez znalosti stavební statiky je jednoznačně zřejmé, že stačilo v uvozovkách kýchnout a vše se mohlo okamžitě zřítit. Nelze říci v jakém rozsahu a ani v jakém směru. Když k tomu připočteme obrovské teploty požáru, které zcela změnily fyzikální vlastnosti betonových konstrukčních prvků, popravdě se divím, že to zůstalo držet tak dlouho.
Opravdu si ještě někdo myslí, že by bylo bezpečné do takovéto budovy vstoupit?  Já bych tam neposlal ani toho pejska od záchranářů.“

Zdroj: Jiří Raszka